V neděli 12. 4. 2015, se uskutečnilo II. kolo Poháru Pražských Běžeckých Nadějí.
Propozice závodu ve mně vzbuzovaly respekt, a tak jsem se rozhodla povolat jen 3 statečné mušketýry, aby pro vás tento závod prověřili. Jak se později ukázalo, respekt byl zcela na místě.
Verča, Viktor ani Eliška to opravdu neměli lehké. Patřili ve své kategorii mezi ty mladší závodníky a pro každého z nich, to byl doposud jejich nejdelší a nejtěžší závod.
Uděluji jim vyznamenání za statečnost a moc jim děkuji za jejich podané výkony.
Viktor se nad očekávání udržel v polovině závodního pole, Verča se držela na konci balíku a Eliška s menším odstupem dotáhla do cíle ocásek v podobě posledních 4 závodnic.
Na podobné závody přece jen nejsme připraveni, ti nejlepší z nás by museli přidat alespoň jeden trénink týdně a navíc by museli být odhodlaní podstupovat výběhy do terénu.
Pokud se nám podaří, propracovat se, na závody přípravek na dráze, věřím, že situace bude jiná, vzhledem k tomu, že se více věnujeme technice, oproti vytrvalosti.
Toliko vhled do závodního sportu a hozená rukavice těm, kteří míří výš, než jen k zábavě.
Ačkoli nejsme sportovním klubem a nemáme jeho ambice, mají u nás děti možnost rozvíjet se jeho směrem.
Naše cesta je otevřená, kam a jakou rychlostí se bude ubírat, ukáže váš zájem ;o)
Držím palce a fandím vám, Lu
PS: Kompletní fotky, jako vždy, na rajčeti http://atipic.rajce.idnes.cz/Modranska_rokle_-_12._4._2015